4. semestr na VUT FIT

13 týdnů uplynulo, ani okem jsem nestačil mrknout a jsou tu zase semestrální zkoušky. Přijde mi, že učivo se semestr od semestru ztěžuje a jsou kladeny vyšší a vyšší nároky. Na tomto dojmu mi také přidala skutečnost, že za tento semestr jsem musel zvládnout celkem 8 předmětů. Pět povinných, dva volitelné a jeden povinně volitelný. Celkový počet projektů, které se za semestr musely zvládnout, čítá celkem hrůzostrašné číslo 16. Ano 16 projektů v celkem 7 jazycích. A to vše jsem musel zvládnout, abych získal potřebný počet kreditů a mohl příští rok přistoupit ke státnicím a nemusel rok nastavovat. No leč, dopadlo to tak, jak to nakonec dopadlo a tady je souhrn ze všech mých předmětů ze 4. semestru.

IZU (Základy umělé inteligence)

Vůbec, ale vůbec jsem si nedokázal představit, co se pod tímto honosným názvem skrývá a co mě čeká a nemine. Hlavní podstatou bylo seznámení se způsobem prohledávání stavového prostoru, jednotlivé metody, které lze použít a jejich princip, výhody nevýhody. Další částí bylo seznámení s logickými jazyky, jako je PROLOG a LISP. Z počátku mně IZU poměrně nadchlo, takže jsem navštěvoval 90% přednášek. Po několika prvních týdnech (po probrání nejzákladnější látky) probíhaly i cvičení, jejíž náplní bylo procvičení prohledávacích algoritmů a následně osvojení základů v PROLOGu a LISPu. Celkově se ze cvičení dalo získat až 20 bodů s tím, že minimum pro zápočet bylo 5 bodů. Já, především díky své lenosti navštěvovat cvičení, získal 8 bodů. Jako první z řad půlsemestrálních zkoušek se psalo právě IZU někdy v polovině semestru. Zkouška nebyla nijak obtížná, a pokud se člověk opravdu podíval na prohledávací algoritmy a pochopil jejich princip a postup, nebyl problém dát zkoušku i plný počet bodů, což bylo 20. Já získal 18 bodíků a spolu s body ze cvičení jsem splnil zápočet, který byl stanoven na 20 bodů za semestr. Tím pádem mě už čekala pouze semestrální zkouška, ze které bylo možno získat celkem až 60 bodů. Tady to ovšem už tak jednoduché nebylo, a protože jsem se s PROLOGem a LISPem nijak moc neskamarádil, měl jsem i značné obavy. Minimum ze zkoušky bylo 25 bodů, což není moc, ale také málo. Při přečtení zadání semestrální zkoušky jsem byl na rozpacích. Některé věci jsem věděl, ale bylo to tak 60% ku 40%. Po napsání jsem si sice nebyl moc jistý v kramflecích, ale v nitru duše jsem doufal, že jsem tam nikde něco systematicky nezmršil. A opravdu jsem nic závažného nepokazil a vysloužil si 27 bodů ze semestrálky a 53 bodů celkově z IZU.

IZU jako takové jsem si celkem užil a z jisté stránky mě i bavilo. Přednášky také nepůsobily nudně a dalo se z nich poměrně dobře vytěžit potřebné informace.

Hodnocení: 4/5

Prošlo: 82%

IDS (Databázové systémy)

IDS byl můj svět. Svět, ve kterém se pohybuji už dlouhá léta a vše poměrně dobře znám. Po prvních dvou přednáškách jsem uznal, že další návštěva už není potřeba a tak jsem si doma pouze prošel slajdy, abych byl v obraze, co se probíralo, popřípadě si doplnil vzdělání. Během semestru se ve dvojicích řešily celkem 4 domácí úkoly (mini projekty), které spočívaly v návrhu, vytvoření a naplnění vlastní databáze na předem zvolené téma. Projekty jsme měli všechny za plný počet bodů (ještě aby ne). Zhruba v ¾ semestru se psala půlsemestrální zkouška, která byla jen za 12 bodů. Přípravu jsem úplně vypustil, protože jsem si byl jistý bodovým ziskem. Test byl stylem navrhnout ER diagramy, přepis diagramů, trocha teorie a několik celkem záludných SQL dotazu. Z půlsemestrálky jsem vyinkasoval 8.5 bodů, což se celkem dalo. To zkouška, ta si už přípravu vyžádala a ne zrovna malou. V IDS jde především o detailní slovíčkaření. Pan docent Zendulka (garant předmětu) nám posílal na emaily upozornění, a že ať si nemyslíme, že to bude lehké a takové ty bububu hlášky. Já přípravu prováděl z opory a slajdů z přednášek a na zkoušku jsem šel celkem suverénně. Zkouška se psala 3 hodiny a na můj vkus se poměrně dala, takže ani po napsání má suverénnost neopadla. Za několik týdnů (dávali si dost načas), po zveřejnění výsledků mnozí z nás pocítili pravou sílu slovíčkaření. I když jsem zkoušku dal, čekal jsem o něco lepší výsledek.

IDS mě popravdě nic nového nenaučilo, akorát mě přimělo našprtat se všechny poučky slovo od slova a stejně to nakonec mnohým nestačilo.

Hodnocení: 3/5 (chválím přístup při obhajobách projektů a celkově přístup k předmětu)

Prošlo: 67%

IZG (Základy počítačové grafiky)

IZG je v tomto semestru za nejvíce (6) kreditů a je pravdou, že množství látky tomu opravdu odpovídalo. Ačkoliv bylo poměrně dost teorie, většina byla poměrně snadno pochopitelná, tudíž ve výsledku to nebylo nic moc strašného. Během semestru probíhala počítačová cvičení, na kterých se dalo získat až x bodů. V polovině semestru probíhala, jako ve většině předmětů, půlsemestrální zkouška, která byla formou 50% testové otázky a dalších 50% fulltext. Půlsemestrálka nebyla nikterak náročná a díky poměrně snadnému zisku bodů během semestru ji i plno lidí vynechalo. Ke konci semestru byl zadán projekt, jehož náročnost spočívala pouze v pochopení již předem připravené šablony a dopsat cca 100 řádků kódu. Letos bylo za úkol vyrenderovat králíky z nichž jeden byl poloprůhledný. Projekt byl dobře bodově ohodnocen a já osobně jsem si byl jistý plným počtem bodů, čehož se mi i nakonec dostalo.

Semestrální zkouška byla úplně ve stejném duchu jako půlsemestrální zkouška. Akorát té látky bylo o dost více a naučit se všechny ty principy a definice nebylo nic moc lehkého. Ale jak už jsem zmínil, látka byla poměrně snadno pochopitelná. Nakonec jsem ze semestrální zkoušky vyinkasoval 28 z 52 což mě mírně naštvalo, protože jsem čekal trochu víc. Nakonec jsem z IZG získal 64 bodů, což je D.

IZG ze začátku vypadalo poměrně obtížně, ale pokud člověk navštěvoval přednášky, hodně věcí pochopil už jen z výkladu a doma se pak stačilo našprtat jen ty definice a poučky. Ve výsledku mě to poměrně i bavil.

Hodnocení: 5/5 (hodně “záživné“ látky včetně praktického vyzkoušení na cvičeních + projekt s králíkem)

Prošlo: 85%

IPK (Počítačové komunikace a sítě)

Předmět ohledně sítí. Opravdu klobouk dolů za podání přednášek a výkladů. Látka, která může být místy nezáživná, je podána tak bravurním způsobem, že i když jsem sítě nikdy neměl rád, tak v IPK jsem si je oblíbil. Samozřejmě jsem absolvoval všechny přednášky a dokonce jsem pochopil i látku, jejíž podání bylo na střední škole nejasné a místy i dost zkreslené. V průběhu semestru byla i 3 počítačová cvičení, za které bylo celkem 15 bodů. Já Získal jen 10, protože v IPK není o body nouze a snažil jsem se soustředit na projekty do jiných předmětů. A když už jsem u těch projektů, tak v IPK se také řešily, a hned dva. Jeden se týkal klient – server komunikace a druhý HTTP protokolu. První projekt jsem měl za plný počet, druhý byl už horší a to hned z několika důvodů. Za prvé, zadání bylo všehovšudy na 2 řádky a v podstatě byla jistá volnost, jenže i tato volnost měla meze, které ovšem nikde nebyly stanoveny a my si je musely vycucat z prstu. Prostě v závěru semestru, kdy se člověk začíná připravovat na zkouškový, už opravdu nemá síly předvídat co si asi tak zadávající projektu přeje. Ať je to jakkoliv z druhého projektu jsem utržil jen 5/15 bodů. Ke zkoušce jsem tedy šel s celkem dobrým bodovým základem 30 bodů. Mimochodem, v IPK snad jako v jediném předmětu se nepsala půlsemestrální zkouška. O to víc se ale člověk musel připravit na tu závěrečnou. Tady bylo látky tolik, že i když jsem se na IPK učil průběžně, stejně má příprava zahrnovala zhruba jen 75% veškeré látky. Na zkoušce jsem vychytal to nejhorší zadání ale i přes to jsem vypotil, co jsem mohl. K mému úžasu, se za několik dní objevily výsledky a já získal neuvěřitelných 38 bodů. Tím pádem jsem IPK (sítě) uzavřel s nejlepší známkou tohoto semestru.

Hodnocení: 5/5 (sice hodně látky, ale perfektní a srozumitelné podání)

Prošlo: 84%

IPP (Principy programovacích jazyků a OOP)

Největším strašákem semestru se stal čistě teoretický předmět Principy programovacích jazyků a OOP. Už na první přednášce jsem se ujistil, že to je značná hrozba. Prakticky nám bylo řečeno, že přednáška je pro učení silně nedostatečná, slajdy taktéž, opora předmětu je stará a plná chyb. Takže vlastně ať se učíme z čehokoliv, je to nedostatečné. Hned na začátku byly zadány dva projekty, které byly opravdu striktně kontrolovány a vyžadovaly naprostou preciznost ve výstupních datech. No projekty se mi povedly jen z poloviny, což mě trochu mrzelo, protože jsem jim věnoval opravdu hodně času. Následovala půlsemestrální zkouška, na které se dalo získat až 20 bodů. Opět jsem obdržel nejhorší zadání (na tom se shodnul téměř celý ročník) a já získal jen usmolených 7 bodů, což mi s těmi 12 z projektů to dalo celkem 19 bodů. A problém je na světě. V IPP byl zápočet na 20 bodů, čímž jsem zápočet nesplnil, tudíž nejdu ani ke zkoušce a jdu automaticky opakovat. No hold mám o zábavu na prázdniny postaráno.

Nepodcenit, nepodcenit a ještě jednou nepodcenit. I když jsem člověk, který si nenechá natéct do bot, tady se mi to vymknulo na všech frontách a tak bude IPP mým prvním předmětem, který budu na FITu opakovat. Nu což… příště do toho dám opravdu vše.

Hodnocení: 2/5 (hodně silně nezáživné teorie, otřesné podání přednášek i celkový přístup k výuce a předmětu celkově)

Prošlo: 66%

IJA (Seminář Java)

Tak zaprvé, s Javou nemám problém, protože jsem už značně vycvičen ze střední školy a za druhé, předmět je klasifikován pouze zápočtem. V průběhu semestru probíhaly každý týden dvou hodinové přednášky, které jsem nenavštěvoval. Byl jsem pouze na první, abych tak říkajích prozkoumal terén. Nic, co by pro mě bylo přínosem, jsem ovšem nenašel, tudíž jsem zbytek přednášek vypustil. Hlavní náplní předmětu byl projekt, který se implementuje ve dvoučlenném týmu. Letos se jednalo u vytvoření GUI aplikace, která má představovat oblíbenou deskovou hru Labyrint. Kolega, se kterým jsem tvořil tým, je vášnivým hráčem a znalcem, co se herního průmyslu týče, takže jsme oba ihned po zadání začali na projektu dělat na 120%. Já měl na starosti vnitřní implementaci a celkovou funkčnost a kolega kompletní GUI. Pustili jsme se do práce s takovým elánem, že hlavní funkční návrh jsme měli hotový ani ne za týden a nadále se soustředili jen na ladění detailů a na projekty z dalších předmětů. Během semestru se měly také řešit 3 domácí úlohy (projekty), což byla práce na jedno odpoledne. Na konci semestru, respektive ve zkouškové období probíhala i obhajoba hlavních projektů, kde jsme měli předvést hlavní funkčnost, popřípadě doplnit způsobem implementace. Ing. Kočí, který měl celý předmět a i obhajoby na starosti byl z našeho projektu (hlavně tedy z GUI) unešen a i přes to, že jsme měli drobný problém s překladem, což nám srazilo několik bodů, tak jsme nakonec obdrželi plný počet 100 bodů. Ovšem jak už jsem psal, v tomto předmětu jde jen a pouze o zápočet, tudíž je tu jedno jestli získáte 100 nebo 70 bodů, zápočet budete mít tak jako tak. Ale už jen ta skutečnost, že jsme zapůsobili vlastním projektem, jehož implementace byla z části i zábavou, člověka u srdce zahřeje.

Předmět jako takový nedokážu objektivně posoudit, protože jak už jsem říkal, s Javou mám už jisté zkušenosti. Možná by se trochu víc hodilo zaměřit se na princip, jak vlastně aplikace v OOP psát a jaký zvolit nejvhodnější přístup.

Hodnocení: 2/5 (parádní předmět hlavně z hlediska projektů, ale nic moc nového mi nedal)

Prošlo: 83%

ISJ (Skriptovací jazyky)

Volitelný předmět skriptovací jazyky byly největším omylem tohoto semestru. Původně jsem měl zapsány IW2, ale v prvním týdnu semestru se navýšil počet volných míst v ISJ a já se přeregistroval právě sem. I přes naléhání mých přátel, že se mám na to tento semestr vykašlat, že už takhle toho mám dost, jsem je neposlechl a ISJ si nechal. A zle jsem udělal. Předmět ISJ probírá hlavně jazyky Python a Ruby, což by mi tolik nevadilo, kdyby se všechno neprobíralo tak podrobně. Ale byl to i můj přístup k předmětu. Přednášku jsem neviděl ani jednu, protože se mi kryla ještě s dalšíma dvěma předměty. Na záznamy nebyl čas kvůli všudypřítomným projektům, příprava na půlsemestrálku i semestrálku se rovnala téměř 0. Též tomu odpovídalo bodové hodnocení. Na co jsem ale spoléhal, byly projekty (dva) které spočívaly ve stažení příspěvků, kategorií atd. z diskusního fóra a příspěvků s Twitteru s možností pouhé aktualizace od posledního stažení. Za projekty jsem nakonec dostal 35 bodů. Ale, na první termín semestrální zkoušky jsem šel s nulovou přípravou a také jsem utržil pouze 4 body. Což mi na splnění předmětu nestačilo. Na druhý termín jsem již přípravu prováděl a získal jsem 13 bodů, což mi ve výsledku dalo rovných 50 bodů. Takže předmět jsem dal na E, ale na druhou stranu vím, že jsem na ISJ doslova sral. Je mi jasné, že kdybych se všemu o dost víc věnoval, tak by to dopadlo úplně jinak. Takže to beru tak, že jsem opravdu rád, že jsem tento předmět vůbec dal.

Problém ISJ byl u mě právě v tom, že mi na něj prostě už nezbýval čas a tak jsem šidil co se dalo. A jak říkali přátelé na začátku, neměl sis ISJ tento semestr zapisovat.

Hodnocení: 2/5 (není to to, co jsem čekal, ale popravdě když pominu svoji přípravu, asi bych si ISJ už podruhé nezapsal)

Prošlo: 63%

ITS (Testování a dynamická analýza)

Další z volitelných předmětů bylo Testování a dynamická analýza. Na ITS jsem se opravdu těšil, protože mě osobně testování software celkem zajímá a garantem a přednášejícím je docent Smrčka, jehož podání přednášek je naprosto perfektní. V ITS se řeší dva projekty, každý po 20 bodech. V prvním bylo za úkol otestovat krátký skript v PHP, druhý se pak zaměřoval na testování pomocí Selénia, konkrétně jsme měli testovat libovolně zvolený plugin do redakčního systému WordPress. Ani jeden z projektů nebyl problém. Ačkoliv jsem chtěl navštěvovat přednášky osobně, díky krytí předmětu jsem se musel spokojit jen se záznamy, což mě trochu vadilo, hlavně kvůli docentovi Smrčkovi. Ale i tak jsem si prohlédl téměř všechny přednášky, tudíž jsem látku chápal už jen z výkladu a na zkoušku stačilo vše jen zopakovat a hlavně si to kvantum látky pamatovat. První problém nastal na začátku zkouškového, kdy jsme zjišťovali termíny zkoušek. V ITS pořád nic a tak jsme začali šmátrat v zapadlých koutech informačního systému. Po dlouhém hledání se nám podařilo zjistit jen den, kdy zkouška bude probíhat. V tom by problém sám o sobě nebyl, jen kdybychom se tuto informaci nedověděli prakticky den a půl před zkouškou. Takže odpoledne, po napsání zkoušky z IZU, jsem věnoval co možná nejlepší přípravě na ITS, která se psala den hned následující. Zkouška se opět dala, a i když jsem čekal o něco více bodu, nakonec jsem z celého předmětu (hlavně díky zkoušce) získal jen 15 bodů s výsledným Ečkem.

Hodnocení: 5/5 (Perfektní předmět kde jsem se strašně moc naučil, jen kdyby se příště udělalo něco s tím zveřejňováním termínů…)