2. semestr na VUT FIT

Po kratší pauzičce mi začal druhý semestr a já opět nevěděl kam skočit. Pochopil jsem slova jednoho ze starších studentů, který mi odpovídal na otázku, zda jsou semestry na FITu těžší a těžší. Odpověď zněla, že semestr od semestru je to horší. Ano ze začátku to šlo. Díky dobře rozvrhnutému rozvrhu a kombinaci docházky na přednášky své skupiny (B) a skupiny A se mi podařilo pátek úplně uvolnit, čímž jsem si prodloužil víkendy. Rozhodně se to v průběhu semestru hodilo. Ze začátku semestru je to spíš taková flákárna, účast s počtem přednášek klesá a moc lidí se nijak zvlášť neučilo. Neříkám že, se neučili vůbec, bez toho by to pochopitelně taky nešlo, ale ještě tu není řeč o dlouhých nocích na skypu a popíjení kávy nad hromadou příkladů a kódů. Vše začalo až s nástupem semestrálních zkoušek, které jsou ve třetí třetině semestru, na něž navazují ty závěrečné. Po těžkých bojích, litrech kávy a probdělých nocích jsem to opět všechno úspěšně dal.

IFY (Fyzika)

Co by to bylo za technickou školu, kdyby tam neměli fyziku. I když mi, jako ajťáci ji zase až ta moc nepotřebujeme, měli bychom vědět, že s ní taky není žádná sranda. V tomto duchu se vyučuje fyzika na FEKTu pro FIT. Když na nás v první hodině vybalili derivace a integrály, mysleli jsme, že je to jen tak na oko. Nebylo a složité výpočty pokračovaly. Naštěstí jsme díky čachrům na FEKTu (na kterém výuka fyziky probíhala) byli přesunuti na FIT (což bylo pro nás příjemnější, hlavně díky stolkům se zásuvkami a lidštějšímu prostředí). Dostali jsme také nového přednášejícího, který výuku pojal ve svém stylu, co nebylo na zkoušce, to vypustil a prakticky s námi počítal jen to, co by se mohlo na semestrálce (popřípadě na půlsemestrálce) objevit. Během semestru byla také laboratorní cvičení, kde jsme měřili rychlost světla, Planckovu konstantu a další zajímavý hokusy pokusy. Na vše se dalo připravit a alespoň při hezkém zpracování protokolu byly bodíky téměř zadarmo. Já získal 19/20 bodů. Půlsemestrální zkouška také nebyla nic moc zlého. Jednalo se o test s 20-ti otázkami, které se opakují již několik let a při jejich prostudování před zkouškou jste mohli hravě získat i plný počet. Semestrální zkouška byla něco podobného s tím, že se tu obživli i 3 příklady. U příkladu se musel uvádět celý postup i se vzorci. Opět se příklady opakují a lze se na ně připravit. Nakonec fyzika, která ze začátku vypadala jako veliký strašák, se dala zvládnout s přehledem.
Hodnocení: 1/5

Prošlo: 88%

IMA (Matematická analýza)

No to bylo něco, derivace, integrály a diferenciální rovnice. Pro mě jako člověka technického chápání to bylo sice těžké, ale pochopitelné. Na rozdíl od diskrétní matematiky z předchozího semestru se tu už zase počítá s čísly a písmeny, takže alespoň trochu hurá. Během semestru bylo každý týden krom standardní přednášky i cvičení. Na konci každého ze cvičení se psal malý 3 bodový test. Cvičení jsem moc nenavštěvoval, protože jsem pochopil, že bodíky stejně moc nenaberu a raději jsem sesoustředil na přednášky a závěrečnou zkoušku. Vedle klasických počtů jsme dostali i 3 velké domácí úlohy. Sice to bylo obtížnější, ale zase jsme na to byli rozděleni do pětičlenných skupin, takže nakonec jsme získali téměř plný počet bodů. Zkouška byla poměrně obtížná, ale s patřičnou přípravou byla zvladatelná a nakonec jsem z IMA dostal krásné D.
Hodnocení: 3/5 (ikdyž mi matika nevadí, tady to už opravdu smrdí obtížností)

Prošlo: 75%

INC (Návrh číslicových systémů)

Minimalizace, Karnaughovy mapy a další vylomeniny. To vše se skrývalo pod INC. Nebylo to nic těžkého. Téměř vše, co jsme probírali, jsem už slyšel na střední, takže to pro mě bylo spíše jen opakování. Co ovšem byla novinka, byl FITkit. Mašinka, kterou lze připojit k PC a pomocí jazyka VHDL ji naprogramovat. FITkit byl také potřeba k jedinému projektu z INC, který spočíval hlavně v tom, připojit a patřičně rozchodit FITkit na našich počítačích. Nebylo to vůbec nic těžkého a při troše snažení jste měli za půl dne pokoj. Přednášky byly tříhodinové a za nimi ještě následovalo demonstrační cvičení, na kterém se počítaly příklady, a názorně probírala látka. Čtyři hodiny jsou opravdu dlouho, a i když jsem to všechno znal, stejně jsem tam chodil. Holt už jsem takový poctivý. Půlsemestrální i semestrální zkouška byla jen z toho, co se probíralo na přednáškách a demonstračních cvičeních, takže jejich zvládnutí nebyl vůbec žádný problém. Dokonce jsem z tohoto předmětu získal za A, což je nejspíš i mé poslední A na FITu.
Hodnocení: 4/5 (určitě pro toho, kdo to slyšel poprvé, to muselo být poměrně těžké i užitečné, ale mě to nicmoc nového nepřineslo)

Prošlo: 89%

IOS (Operační systémy)

Jestliže byl IUS v zimním semestru těžký, tak IOS bylo něco jako 2. Level IUSu. Už od samého začátku nám všem bylo jasné, kde se budeme muset nejvíce učit. Náplní IOSu bylo seznámení s OS Linux a s jeho příkazovým řádkem a Shellem. Každý týden v pozdních odpoledních hodinách probíhala na toto téma tří hodinová přednáška. Popravdě po prvních několika hodinách jsem pochopil, že moje přítomnost na mém chápání IOSu nic nezmění, takže přednášky jsem vzdal a vše si později prošel ze záznamů. Během semestru se řešily také dva projekty se zaměřením na parsování v Bashi a použití semaforu. Ze začátku to znělo, jak kdybychom měli naprogramovat software pro vesmírnou loď a i podrobnější pročtení zadání nám toho moc neřeklo. Proto pan docent Smrčka uspořádal ve svém volném čase přednášku, ve které objasnil, co bychom měli v projektech použít. Asi v 8 týdnu semestru se psala půlsemestrální zkouška, na kterou jsmese vcelku dost učili, protože nám bylo jasné, že v IOS nesmí přijít ani jeden bodík na zmar. Zadání nás ovšem překvapilo a já z získal jen 4 body z 10. V pozdější fázi semestru došlo na lámání chleba a my se s plnou parádou pustili do projektů, kde byl každý řádek kódu těžce vypocen. Leč snaha se zůročila a za první projekt jsem získal 13/15 bodů. S radostí jsem se pustil do druhého projektu, jehož odevzdávka byla až úplně poslední den semestru. Nebylo nám sice jasné, kdy to chtějí opravit, ale když jsme po odevzdání zjistili, že vše projel program a za půl hodiny bylo opraveno, zůstal nám v obličeji dost udivený výraz, když jsme koukali na skóre 0/15. Nebyl jsem jediný, který měl v kódu kritickou chybu a samozřejmě byla možnost její opravy pomocí patche (který jsem ještě ten den odevzdali). Se staženým ocasem jsem přesedlal ke skriptům smířen s tím, že si IOS nejspíš zopakuji. Napsala se zkouška, která mi mimochodem sebevědomí nepřidala a já s nervama čekal, co bude dál. Reklamace nic a já marně doufal v zázrak. Den před zveřejněním výsledků zkoušky mi kamarád poradil, ať napíšu opravujícímu urgenci patche. Napsal jsem mu tedy a do několika hodin měl opraveno s bodovým ziskem 10/15 bodů. Den na to jsem dostal výsledky a byl nadmíru spokojen. Nebýt toho, že mi kamarád neporadil tu urgenci, tak bych IOS o jediný bod nedal a musel bych na opravnou zkoušku. Leč takto jsem sice získal E, ale IOS už mám z krku.
Hodnocení: 5/5 (i když to byl nejtěžší předmět, tak člověku dal opravdu hodně, jen ho nepodcenit)

Prošlo: 67%

IPR (Prvky počítačů)

Kdo si v zimním semestru oblíbil docenta Kunovského, ten měl určitě dobrou náladu, když zjistil, že IPR vede právě on. Jednalo se o práci s registry PC na číslicové úrovni, různé invertory, diody a usměrňovače. Nic těžkého. Krom přednášek probíhala každých 14 dní i bodovaná laboratorní cvičení, kde jsme dané téma z přednášek převáděli na zapojování obvodů v praxi. Na cvičení jsem si zvolil pana docenta Linharta. Cvičení byla zajímavá, pohodová a body byly úplně zadarmo. Opět se psala půlsemestrální a závěrečná zkouška. Obě zkoušky byly v podobném duchu a při patřičné přípravě byly zvládnutelné.
Hodnocení: 4/5

Prošlo: 90%

ITY (Typografie a publikování)

Jakožto volitelný předmět jsem si zvolil právě ITY. Připadalo mi to jako poměrně pohodový předmět, který v budoucnu patřičně využiji. V jeho náplni spočívalo seznámení se sázecím programem LaTeX. Každých 14 dní porbíhaly přednášky, které jsem ovšem nenavštěvoval. Na správné zvládnutí tu bylo celkem 5 bodovaných projektů. Každý následující projekt byl o něco těžší než předchozí, ale nic strašného to nebylo. Jenže mým kamenem úrazu byla čistá nepozornost. Podařilo se mi totiž odevzdat místo 3. Projektu znovu druhý a na tuto fatální chybu jsem přišel až po opravení. Tímto jsem za třetí projekt získal nula bodů. I po urgenci se mi raději už nikdo neozval, takže jsem se musel o to víc snažit na dalších projektech. V závěru se konala i nepovinná zkouška, na kterou jsem ovšem šel, abych dohnal ty ztracené bodíky. Za zkoušku jsem získal téměř plný počet bodů a ve výsledku z toho vzešlo C. Předmět rozhodně doporučuji, protože jej v oblasti dokumentace, či psaní bakalářské práce určitě upotřebíte.
Hodnocení: 5/5

Prošlo: 92%

BAN4 (Angličtina 4: středně pokročilí 2)

A je tu můj neoblíbený cizí jazyk v podobě povinně volitelného předmětu BAN4 z angličtiny. Původně jsem si chtěl zapsat o řád nižší BAN3 (Angličtina 3: středně pokročilí 1) s tím, že si vše zopakuju a až v dalších semestrech se vrhnu na BAN4, jejíž splnění je nutnou podmínkou k připuštění ke stánicím. Jenže, systém mi z nepochopitelných důvodu nedovolil zapsat si BAN3 a navrhl mi přímo BAN4. Přemýšlel jsem nad tím, zda to teda risknout a jít do toho. Nakonec jsem si tedy BAN4 zapsal a začal si rychle opakovat angličtinu. Každý týden probíhala ve 20-ti členné skupině výuka podobně jako na střední škole jen s tím rozdílem, že to, co se probírá na střední dva roky, tak mi probereme za jeden semestr (půl roku). Během roku se nic neboduje a na závěr semestru je závěrečná zkouška skládající se z testu, poslechu a porozumění technickému textu. Test i technický text jsem dal, ale poslech ne. Hmmm spatný, takže jsem šel na 1. Opravný termín, kde jsem dostal na opravu jen poslech. Ten už vyšel a tímto jsem splnil BAN4.
Hodnocení: 4/5 (radši pytel vzorečků, než cizí jazyk, ale přínost to rozhodně mělo)